2. zápas sezóny 6.4.2012
Druhý zápas sezóny jsme odehráli za chladného počasí ale na skvělém trávníku. Přesto jsme, vzhledem k početné marodce, o které ještě bude řeč, hráli jen pět na pět.
Starší začali jako obvykle naplno a rychle si vytvořili třígólový náskok. Mladší začali také jako obvykle na půl plynu. Asi aby měli prostor pro zrychlování.
K vidění bylo mnoho krásných fotbalových kombinací i gólů. Zvlášť bych zmínil Ofovu střelu, která prošla do branky přes dvoje housle – první předvedl Tomba, druhé Pepa. Stát v bráně Pražan, byl by to první houslový hattrick v historii starých pánů. Gól ze sporné penalty ani vzpomínat nebudu, to by se mohl Laco červenat. Tomba dnes skvěle zkompletoval hattrick a přidal ještě 4. gól.
Hra se ale postupně srovnala a po vypršení zkráceného hracího času, který si odhlasovalo mužstvo starších ještě před zápasem, když hlas mladších nebrali ani jako poradní, byl stav 8.8. Protože měl v tu chvíli míč u nohy zrovna Laco, sám si odhlasoval, že kdo teď dá první gól, bude dnešním vítězem. Jenže vzápětí o míč přišel a gól dali mladší. Chvíli to vypadalo, že předchozí hlasování bude anulováno, ale nakonec byl výsledek přece jen potvrzen.
Jak už jsem vzpomínal, současná marodka dosahuje takového počtu, že se víc hráčů léčí, než hraje. Jestli to tak půjde dál, odehrajeme příště vložený zápas mladí nemocní proti starým nemocným.
Dnes se marodi sešli v sestavě Jenda Košč, Petr Nadkanský, Mirek Kovařík a Láďa Noga a doma zůstali ještě nedoléčení Bořík, Salo, Pavelek a Plachetka. A mezi nemocné zřejmě patří i Kaleta, který se ale už půl roku neozval a tak nevíme, jestli neodletěl do teplých krajin.
Než přejdu k faktů z konference, ještě jedna zajímavost. Většina z nás chodí na fotbal nebo přímo na konferenci pěšky, případně na kole, někteří autobusem, občas někoho přivezou autem. Ale dnes poprvé jsme byli svědkem další varianty, když Buroša dovezla sanitka. Asi má dobrou zdravotní pojišťovnu.
Dnešní pozápasová konference byla v duchu hlavní akce večera – Láďa slavil sedmdesátiny. Po gratulacích jsme urychleně přešli ke konzumaci nápojů. Začali jsme ale překvapivě tácem plným červených limonád, takže to chvíli vypadalo, že do hospody dorazil skautský oddíl. Následující láhve svým obsahem přivedly vše na pravou míru.
Ale teď už večer v číslech:
18:30 – 18:50 příchod do konferenční místnosti restaurace Sokolovna od prvních nedočkavců až po poslední opozdilce a sprchové čvachtálky
19:00 – 19:05 všeobecné gratulace, poplacávání po zádech, upřímné pohledy do očí a slova chvály i obdivu
19:27 dopíjíme první litr slivovice
19:32 Pepa překvapivě teprve teď vytahuje čokoládu; asi myslel, že dneska sladkosti zajišťuje Láďa
20:00 Jendu, zdrceného skutečností, že kvůli lékům dnes nemůže pít, dorazila vzpomínka na chybějícího Pekaře a uronil několik slz. Objevily se dohady, zda nešlo o slzy štěstí
20:58 dopili jsme třetí láhev, dojedli uzené a Láďu si přijela vyzvednou dcera se snachou
21:13 odchází střízlivý Jenda a veselý Tomba
21:17 nenápadně odchází Mirek Bakoš
21:32 odchází Lumír
21:39 odchází Pepa Ďurkáč – zítra mají dorostenci zápas a Pepa tvrdí, že aspoň trenér by měl přijít střízlivý
21:42 přichází Lumír – asi něco zapomněl
21:51 Pepa Kaliský se dostává do formy a „škube kačenu“
21:56 odhodlaně odchází Milan
21:57 zůstalo pouze obvyklé tvrdé jádro, které zahajuje druhý švestkový cyklus
22:40 odcházím já
Omlouvám se všem, jejichž čas odchodu, příchodu, podchodu nebo nadchodu jsem nezaznamenal.
A poslední poznámka. Příjemně mě překvapili výrobci plánovacích kalendářů. Než jsem odcházel v pátek z práce, všiml jsem si u aktuálního data v kalendáři poznámky Velký pátek. A můžu potvrdit, že tenhle pátek byl fakt velký. Akorát nechápu, jak mohli v redakci vědět, že to bude Láďa slavit právě dneska.
Výsledek zápasu: 9:8 pro mladší
Celkový stav: 2:0 pro mladší
Celkové skóre: 20:14 pro mladší
Soupiska starších: Macura, Kaliský, Gábor, Bužek, Osvald
Soupiska mladších: Ďurkáč, Brak, Gříbek, Sebera, Mazurek
Viděl, nezapomněl a zapsal Ivo Sebera