Turnaj starých gard - Studénka 8.10.2011
V sobotu 8. října jsme se zúčastnili fotbalového turnaje starých gard o pohár starosty města Studénka.
Přivezli jsme silnou sestavu ve složení:
Andrej Osvald
Pepa Kaliský
Lumír Macura
Laco Gábor
Milan Bužek
Ivo Sebera
Jarek Hyrník
Petr Kaleta
Bořík Bogumský
Pepa Ďurkáč
Roman Dworník
Jenda Košč
Pavel Plachetka
Pro zranění se na poslední chvíli omluvil Láďa Noga a smskou v půl jedné v sobotu ráno ještě Petr Václavík. Tak říkajíc na poslední chvíli J
V pátek večer ještě zrušil účast Marcel, který měl plnit funkci kouče a řidiče, ale nebezpečí návratu pozdě večer ho tak vystrašilo, že nám odvážně smskou oznámil že nepřijde na konferenci a o něco později další smskou, že nemůže jet, protože jde na oslavy. Což asi zjistil cestou z tréninku domů.
Pochopitelně jsme se bez něj obešli. Auto nakonec vzal Petr, který stejně nepije, Lumír, který spěchal na divadelní představení, Jarek, který se obětoval a Pavel, kterému je to jedno.
Protože nám odřekl účast (samozřejmě na poslední chvíli) i brankář, nominovali jsme do brány Pavla Plachetku. A tenhle nápad se následně ukázal jako vynikající. Pavel dneska několikrát skvěle podržel mužstvo.
Dnešní turnaj byl také premiérou nových dresů a nutno říct, že alespoň vzhledem dresů jsme vynikali. Viz fotografie.
Odehráli jsme celkem 3 zápasy. V prvním nám byl soupeřem loňský vítěz turnaje mužstvo Staré Bystrice ze Slovenska. Odehráli jsme s nimi rovnocenný souboj a dokonce jsme vedli 1:0. To když jsme po jednoznačném faulu na pronikajícího Boříka kopali penaltu. Nejdříve neměl nikdo odvahu se k míči postavit (bylo jasné, že to bude znamenat štamprlata slivovice bez ohledu na výsledek). Nakonec vzal míč Pepa Ďurkáč, který se ničeho nebojí a bez problému zavěsil. Poločas už jsme pohlídali a snažili se nějak zápas dotáhnout do vítězného konce. Nakonec jsme ale v druhém poločase dostali branku také z pokutového kopu po Petrově problematické ruce ve velkém vápně. Ale remíza byla slušným výsledkem a nalila nám do žil zbytečně moc optimismu. Ještě doplním, že jsme celý první zápas odehráli v nepříjemně chladném počasí ochuceném občasným deštěm.
V druhém zápase jsme nastoupili proti domácí Studénce. Znovu jsme si obvázali bolavá kolena a kotníky, Jarek dokonce i kopačky, které se mu mezitím skoro rozpadly. Počasí se výrazně zlepšilo, takže občas vykouklo i slunce a my jsme nepochopitelně fotbalově havarovali. Nedařilo se nám skoro nic a když už jsme se dostali do šance, nedokázali jsme ani pořádně vystřelit na bránu. Nakonec jsme po nešťastném gólu prohráli 1:0 a ještě se zranil Pepa Ďurkáč. U některých hráčů se začaly dostavovat křeče a to jsme před sebou měli ještě poslední zápas.
Do třetího zápasu proti Sokolu Spálov nakonec se sebezapřením nastoupil i Pepa s nakopnutým stehnem. Soupeř nastoupil v desíti a nutno říct, že nejen proto jsme měli tentokrát celý zápas pevně v rukách. První gól mi předložil na zlatém tácu Jenda před prázdnou bránu a já se trefil. To už by dal asi i Baroš. Soupeř zkoušel reklamovat ofsajd, ale byl to jen marný pokus. Další gól trefil nádherně Bořík z dobrých 20 metrů a znalí spoluhráči tvrdili, že to trefil jak zamlada. To já nemůžu posoudit, protože jsem ho v té době neznal, jelikož jsme se o něm v páté třídě neučili. Po změně stran přidal třetí gól hlavou Ofo. Pak jsme mírně polevili a soupeř ojedinělým útokem snížil. Poslední slovo si vzal Petr. V souboji o míč s brankářem soupeře mu pošlapal ruce, přičemž ale vybojoval míč. Brankář ho poté chytil za nohu a Petr si tak kopnul penaltu, ze které brankáři nedal šanci.
Díky vývoji ostatních zápasů jsme skončili třetí se 4 body. Vyhráli staří páni ze Staré Bystrice a my jsme byli jediní, kdo s nimi neprohráli. Druzí skončili domácí a poslední bez bodu Spálovští. Během turnaje jsme stačili dodatečně oslavit narozeniny Pepy Kaliského.
Turnaj byl výborný, organizačně skvěle zajištěný. Dostali jsme vynikající guláš a k mání byly i grilované klobásy, kterým skoro nikdo neodolal.
Navázali jsme sportovní přátelství s oběma moravskými soupeři a předjednali přátelská utkání pro příští sezónu. Taky jsme byli domácími ujištěni, že budeme přizváni na příští ročník turnaje.
Opravdu příznivě jsme ohodnotili fakt, že ač byl turnaj koncipován pro hráče od 35 let, věkový průměr mužstev byl blízký našemu, který jsme spočítali na 49 let. Nejstaršímu hráči turnaje bylo 63 let. Láďa je překvapí až příští rok.
Komentáře
Přehled komentářů
Kompletní fotogalerie z turnaje je na http://foto.fotbalstudenka.cz/thumbnails.php?album=107
Více fotek
(Libor, 15. 10. 2011 9:23)